Kapalina nepůsobí tlakem jen na stěny nádoby, ale na všechno, co je v ní ponořeno. Působení tlaku v kapalinách vyjadřuje Pascalův zákon: Tlak vyvolaný vnější silou, která působí na povrch tekutiny, je v každém místě kapalného tělesa stejně velký, a to ve všech směrech. Nezávisí tedy na směru síly, která jej vyvolala, ale pouze na její velikosti.

Závěry plynoucí z Pascalova zákona platí také pro plyny. Hustíme-li např. pneumatiku jízdního kola, její stěny se napínají ve všech místech stejně, i když tlaková síla vstupujícího vzduchu působí v jednom směru. Manometr tlakové nádoby ukazuje stejný tlak nezávisle na tom, na kterou stěnu nádoby je namontován.

Působení tlakové síly v tekutinách se využívá v hydraulických a pneumatických zařízeních. Základní částí hydraulického zařízení jsou dvě válcové nádoby nestejného obsahu, spojené u dna trubicí. V nádobách je uzavřena pod pohyblivými písty kapalina.


Působíme-li na píst v užším válci o průřezu S₁ tlakovou silou F₁, přenáší se tato síla do kapaliny, v níž vyvolá tlak p₁, který je ve všech místech kapaliny uzavřené v hydraulickém zařízení stejný. Proto na širší píst o průřezu S₂ působí kapalina tlakovou silou
a odtud po úpravě
Můžeme tedy při působení velmi malou silou na jeden píst vyvolat značnou sílu na druhém pístu, ovšem práce zůstává stejná. Dráha malého pístu je tolikrát větší, kolikrát větší je síla vyvolaná pístem s větším plošným obsahem. Velký význam má Pascalův zákon v hydraulických brzdách. Zde existence stejného tlaku ve všech místech rozvodu brzdové kapaliny umožňuje, aby brzdy na kola působily stejnými silami a vozidlo se při brždění nedostalo do smyku. Hydrauliku používá i řada živočichů, např. mořské ježovky, hvězdice, sumýši lilijci apod.