Uvažujme rozjíždějící se vagon. Vzhledem k vztažné soustavě Zemi koná rovnoměrně zrychlený pohyb. Vztažnou soustavu, která se vzhledem k inerciální soustavě pohybuje zrychleně nebo zpomaleně, nazýváme neinerciální vztažná soustava. V neinerciálních soustavách na tělesa působí tzv. zdánlivé síly. Z těch nejběžnějších uveďme sílu setrvačnou, odstředivou a Coriolisovu. Nazýváme je zdánlivé síly, protože nevznikají působením jiných těles. Jejich projevy jsou ale reálné, i když závisejí na stanovisku pozorovatele (vztažné soustavě).

Setrvačná síla se objevuje ve vztažné soustavě pohybující se přímočarým zrychleným pohybem vůči inerciální soustavě. Mějme kouli ležící na vodorovné podlaze vagónu pohybujícího se rovnoměrně přímočaře pozorovanou dvěma pozorovateli - jedním stojícím uvnitř vagónu (označme jej P₁) a druhým v soustavě spojené se zemí P₂. Dokud se vagón pohybuje rovnoměrně přímočaře, budou oba shodně tvrdit, že na kouli působí dvě síly: její tíha G vyrovnávaná reakcí podložky F_r. Pozorovatel P₁ bude tvrdit, že je v klidu, pozorovatel P₂, že se pohybuje rovnoměrným přímočarým pohybem. Ke změně dojde, když se začne vagón pohybovat se stálým zrychlením a. Z pohledu pozorovatele P₂ stojícího v inerciálním systému je vše v pořádku. Vagón sice zrychluje, ale koule (nepůsobí žádná vnější síla vyjma již zmíněné G a F_r), pokračuje v pohybu rovnoměrném přímočarém přesně podle I. Newtonova zákona (dokud nenarazí do stěny vagónu). Pozorovatel P₂ stojící uvnitř vagónu ovšem sleduje, jak se koule dává do pohybu se zrychlením a´! Nemá jinou možnost než prohlásit, že jí toto zrychlení udělila nějaká síla F´. Tuto sílu nazýváme setrvačná síla. Setrvačná síla F´ uděluje zrychlení opačného směru, než je zrychlení vagonu vzhledem k povrchu Země.


Druhý pohybový zákon lze použít v neinerciální vztažné soustavě jen s tím, že setrvačná síla má opačný směr než zrychlení pohybu, který ji vyvolává. V neinerciální vztažné soustavě nezůstává těleso v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, v této soustavě neplatí zákon setrvačnosti. Protože setrvačná síla nemá původ ve vzájemném silovém působení těles, neexistuje k ní tedy ani reakce. V neinerciální vztažné soustavě neplatí zákon akce a reakce.

Uvažujme jiný příklad neinerciální vztažné soustavy - pohybující se kabinu výtahu. Při pohybu kabiny směrem vzhůru uděluje tato setrvačná síla tělesu zrychlení směrem dolů a na těleso působí výsledná tlaková síla
V kabině dochází k přetížení tělesa. Ke značnému přetížení těles dochází např. v kabině kosmických lodí při jejich startu a letu do kosmického prostoru. Při pohybu kabiny směrem dolů uděluje setrvačná síla tělesu zrychlení směrem vzhůru a těleso působí tlakovou silou
V případě, že by se kabina pohybovala volným pádem, pak by působila nulová výsledná síla a těleso by bylo v beztížném stavu.

převzato z www.nasa.gov