Jak můžeme těleso pozorovat a co uvidíme?
Slunce
OKEM: Slunce bývá viditelné pouze ve dne. A to pouhým okem. Jeho jas je ale tak oslňující, že pohled nechráněným okem je nejen nepříjemný, ale i nebezpečný. Při pozorování Slunce tedy používáme tmavá svářečská skla nebo speciální fólie.
DALEKOHLEDEM: Při pozorování dalekohledem (chráněným speciálním filtrem nebo tmavým svářečským sklem!!!) můžeme vidět sluneční skvrny. Výjimečně se stane, že sluneční skvrna je tak velká, že ji lze pozorovat i bez dalekohledu.
SPECIALITY: Občas se stane, že i když je den, Slunce zmizí a nastane tma. Je to velká vzácnost – můžeme to zažít pouze při úplném zatmění Slunce. O trochu méně vzácné je zatmění částečné. Při něm je sluneční kotouč pouze vykousnutý. Tento jev bude v dalších letech pozorovatelný i od nás.
Merkur
OKEM: Ačkoliv příhodná období pro pozorování Merkuru nastávají každý rok, pouze málo lidí vám odpoví kladně na otázku, zda jej někdy viděli. A není to tak těžké. Někdy je vidět jako slabá hvězdička po západu Slunce a někdy zase před východem.
DALEKOHLEDEM: Pokud se na něj podíváme lepším dalekohledem, rozeznáme fáze Merkuru. Podobné jako u Měsíce.
SPECIALITY: A jednou za několik let Merkur přejde přes sluneční kotouč. To proto, že se při svém oběhu sluneční soustavou dostane přesně na přímku mezi Slunce a naši Zemi. Přechod trvá několik hodin a je vidět pouze dalekohledem.
Venuše
OKEM: Venuše je ze všech planet na nebi nejnápadnější. Je známa buď jako Jitřenka (to když je viditelná před východem Slunce) a nebo Večernice (když je viditelná po západu). Je po Slunci a Měsíci nejjasnější těleso na nebi (pomineme-li extrémní jevy jako superjasné meteory, některé umělé družice, velmi vzácné komety nebo supernovy). A je tak jasná, že ji lze spatřit pouhým okem i na denní obloze. Až ji najdete, podivíte se, že jste ji neviděli už předtím.
DALEKOHLEDEM: Podobně jako u Merkuru také u Venuše dalekohledem uvidíme její fáze. A to mnohem výrazněji. Je totiž větší a dostává se také blíže k Zemi.
SPECIALITY: Podobně jako u Merkuru se stává (ovšem mnohem vzácněji), že jako temná kulatá skvrna přejde přes sluneční kotouč. Avšak narozdíl od Merkuru je přechod vidět i pouhým okem. Poslední přechod před více než stoletou pauzou nastane v roce 2012.
Země
OKEM: Tuhle planetu můžete vidět každý den v kteroukoli denní či noční hodinu. Ovšem vždy pouze její malou část. Stačí se kouknout pod nohy. Třeba právě teď.I bez dalekohledu můžete na této planetě vidět nejrůznější geologické útvary (hory, řeky, kaňony, jezera, moře…).
DALEKOHLEDEM: Dalekohledem si můžeme přiblížit vše, co jsme mohli vidět pouhým okem. Země má ještě tu výhodu, že je blízko, a tak kromě dalekohledu můžeme použít mikroskop, a pohlédnout do mikrosvěta.
SPECIALITY: Na planetě Zemi, zatím jako jediné, můžete zkoumat projevy života – například zpěv ptáků nebo noční osvětlení měst. Můžete také pozorovat působivé atmosférické úkazy – mraky, déšť, duhu, blesky, meteory, polární záře.
Mars
OKEM: Planeta Mars se dá na obloze určit poměrně bezpečně. Má oranžovou až načervenalou barvu (to ovšem některé hvězdy také mají), ale narozdíl od hvězd nebliká.Mars má velmi proměnlivé podmínky pozorování. Nejlépe viditelný je, když se dostane do opozice vůči Slunci (jinými slovy je v úplňku). To nastává přibližně jednou za dva roky. Ale v cyklu asi patnácti let se střídají příhodné opozice s nepříhodnými, kdy vzdálenost Marsu od Země je nejlépe 60 nebo nejhůře až 100 milionů kilometrů. V té příhodné opozici je Mars pak na obloze jasnější než Jupiter a je opravdu nepřehlédnutelný.
DALEKOHLEDEM: Mars má velmi proměnlivé podmínky pozorování. Nejlépe viditelný je, když se dostane do opozice vůči Slunci (jinými slovy je v úplňku). To nastává přibližně jednou za dva roky. Ale v cyklu asi patnácti let se střídají příhodné opozice s nepříhodnými, kdy vzdálenost Marsu od Země je nejlépe 60 nebo nejhůře až 100 milionů kilometrů. V té příhodné opozici je Mars pak na obloze jasnější než Jupiter a je opravdu nepřehlédnutelný. Dalekohledem pak lze bez problémů spatřit bělavou polární čepičku a dokonce i tmavé a světlé skvrny na povrchu (tomu se říká albedové útvary). Poslední zvlášť příznivá opozice byla v srpnu 2003.
SPECIALITY: Mars má velmi proměnlivé podmínky pozorování. Nejlépe viditelný je, když se dostane do opozice vůči Slunci (jinými slovy je v úplňku). To nastává přibližně jednou za dva roky. Ale v cyklu asi patnácti let se střídají příhodné opozice s nepříhodnými, kdy vzdálenost Marsu od Země je nejlépe 60 nebo nejhůře až 100 milionů kilometrů. V té příhodné opozici je Mars pak na obloze jasnější než Jupiter a je opravdu nepřehlédnutelný.
Jupiter
OKEM: Jupiter je po Venuši na obloze nejjasnější planetou (s občasnou výjimkou Marsu – vizte tam). Pouhým okem jej vidíme jako „hodně jasnou hvězdu“. Ale pohled dalekohledem už opravdu stojí za to.
DALEKOHLEDEM: Již myslivecký triedr nám odhalí malou soustavu planety a kolem obíhajících čtyř měsíců, jejichž pohyb lze zaznamenat i v průběhu jedné noci.Lepší dalekohled nám ukáže dva tmavé pásy v Jupiterově atmosféře. Můžeme pozorovat zatmění měsíců, pokud se na své dráze schovají do stínu planety, a nebo naopak stíny měsíců vrhané na planetu.V atmosféře lze také spatřit obrovskou bouři (jakýsi větrný vír) jako poněkud tmavší místo, nazývané Velká rudá skvrna.
SPECIALITY: Jupiter má velkou gravitaci, ovlivňuje tedy velkou měrou dráhy ostatních těles, zejména komet. Koncem 20. století to provedl kometě Shoemaker-Levy 9, kterou navíc roztrhal na kusy, které pak postupně v červenci roku 1994 dopadaly na planetu. Byla to první a zatím jediná pozorovaná srážka velkého vesmírného tělesa s planetou.
Saturn
OKEM: Pouhým okem vidíme pouze bělavou „hvězdičku“, která se v cyklu třiceti let dvakrát zvětší a dvakrát zase zmenší. Proč? To nám objasní až lepší dalekohled.
DALEKOHLEDEM: Saturn má dobrý důvod vyhrát soutěž o nejkrásnější planetu. Má totiž ze všech nejvýraznější ozdobu – prstenec. Dalekohledem bychom viděli, jak se k nám se Saturnovým oběhem kolem Slunce střídavě natáčí severní a jižní strana prstenců, přičemž každý přechod je proložen obdobím jejich „neviditelnosti“. Podívejte se na obrázky.Dalekohledem také spatříme největší Saturnův měsíc Titan. A možná i další: Rhea, Tethys, Dione a poněkud vzdálenější Japetus.
SPECIALITY: Saturnovou specialitou jsou právě zmiňované prstence.
Uran
OKEM: Uran je na hranici viditelnosti pouhým okem. Spíše už za hranicí.
DALEKOHLEDEM: Dalekohledem uvidíme malý zelenomodrý kotouček.
SPECIALITY: Uranovou specialitou je téměř kolmá osa rotace. Znamená to, že dvakrát za oběh bychom viděli jeho prstence jako kruh kolem planety. Bohužel, jsou tak slabé, že nám je neukáží ani dalekohledem na hvězdárně.
Neptun
OKEM: Poslední planetu sluneční soustavy už bez dalekohledu nespatříme.
DALEKOHLEDEM: Ani dalekohled nám nic zajímavého, kromě vědomí spatření planety samotné, neukáže.
SPECIALITY: Neptun je sice velká planeta, ale dlouho jej nikdo nespatřil ani dalekohledem, protože netušil, že jej vůbec má na obloze hledat. Až v polovině 19.století jej matematici vypočítali a poté hvězdáři objevili.