Uran

Uran je další z rodiny plynných obrů. Byl objeven až 13.3.1781 Williamem Herschelem. Byl sice pozorován už předtím, ale byl považován za hvězdu. Uran má osu rotace nakloněnou téměř o 98°, což je vzhledem k ostatním planetám velmi neobvyklá hodnota. Uranova osa rotace je tedy téměř rovnoběžná s jeho rovinou oběhu kolem Slunce. Dalo by se říci, že se po své dráze kutálí. Spolu s osou jsou skloněny i jeho prstence a oběžné roviny většiny jeho měsíců. Neobvyklý sklon osy je pravděpodobně následkem dávné srážky s tělesem o přibližně stejné velikosti. Magnetické pole je natočeno o 60° vzhledem k ose Uranu a magnetický chvost se ukázal být deformován rotací planety do dlouhého vývrtkového tvaru, který sahá daleko za planetu.

Uran je tvořen především horninami a různými typy ledu.

Atmosféra se skládá z 83 % vodíku, 15 % helia, 2 % metanu a malého množství jiných prvků. Metan v horní atmosféře pohlcuje červené světlo a tím dává Uranu jeho modrozelenou barvu. Tloušťka atmosféry se odhaduje asi na 1000 km. Mraky vytváří pásy, podobně jako na Jupiteru či Saturnu. Větry vanou rychlostí až 570 km/h. Přestože polární oblasti přijmou více energie od Slunce než rovník, je rovníková oblast žhavější. Tato skutečnost zatím nebyla uspokojivě vysvětlena.

Roku 1977 bylo objeveno 9 nenápadných prstenců Uranu (při zákrytu hvězdy Uranem) ležících v rovině jeho rovníku. Změny jejich viditelnosti jsou pro pozorovatele ze Země velmi zajímavé (za dobu oběhu kolem Slunce – 84 let – se nám 2× promítnou do jedné roviny téměř kolmé na ekliptiku a 2× se rozšíří na téměř kruhové). Prstence u Uranu se skládají z částeček, které mají v průměru až 10 m.