SCICOM - První česká konference o science communication
V pátek 4. prosince se v Techmanii konala SCICOM - 1. česká konference o science communication.
![]() V pátek 4. prosince 2009 se v Techmanii konala SCICOM - 1. česká konference o science communication. O co šlo? Jak již možná víte, Techmania science center spolu se Západočeskou univerzitou v Plzni; Vyšší odbornou školou a Střední průmyslovou školou elektrotechnickou; Gymnáziem a Střední odbornou školou, Rokycany Plzeň a Českou marketingovou společností jsou zapojeny do projektu SCICOM, zaměřeném na efektivní způsoby komunikování o vědě, či na komunikování vědy.
V tomto duchu se také nesla první z konferencí uspořádaných v rámci tohoto projektu. Čeští i zahraniční odborníci se sešli v prostorách Techmanie, aby během nabitého program seznámili účastníky konference se stavem science communication nejen v České republice, ale i ve světě. Zájem o tento u nás unikátní projekt byl opravdu velký: publikum se skládalo z široké škály akademických pracovníků, zaměstnanců muzeí, zástupců městské a státní samosprávy, osobností z oblasti průmyslu a obchodu, zástupců médií a individuálních zájemců o komunikaci vědy. ZahájeníCelá konference byla moderována Alešem Vlkem z firmy Alevia s.r.o. Úvodní slovo pronesl ředitel Techmania science center Vlastimil Volák, který za přítomnosti rektora Západočeské univerzity Josefa Průši poděkoval ZČU za ochotu se na projektu SCICOM podílet a zdůraznil potřebu předávat vědecké poznatky od vědců k „běžným“ občanům atraktivním a efektivním způsobem. Z projevu Voláka jasně vyznělo, že science centra, jako právě Techmania, se v rámci science communication stávají významnými hráči, neboť právě ona mohou sloužit jako komunikátoři, prostředníci mezi vědci a vědeckými poznatky a médii. „Věřím, že budeme schopni identifikovat možnosti, které nám sience communication nabízí“, shrnul ředitel Volák. ![]() Průša násladně upozornil na dlouhodobou spolupráci ZČU se ŠKODA HOLDING a.s. , která konec konců vedla nejen k vytvoření projektu SCICOM, ale k založení celé Techmanie. Dodejme rovněž, že Techmania, která přesně měsíc před konáním první české konference o science communication oslavila první výročí otevření, přivítala během roku své činnosti na 70 000 návštěvníků. Dopolední blok – Zkušenosti ze světaPo úvodních projevech započala vlastní konference, a to dopoledním blokem přednášek nazvaným „Zkušenosti ze světa.“ Tento blok byl postaven především na dvou zahraničních odbornících, jimiž je Karen Bultitude z bristolské University of the West of England a Ian Griffin, výkonný ředitel organizace Science Oxford. Přednášky byly velmi logicky koncipovány tak, aby Karen Bultitude představila obecnou náplň, možnosti a cíle science communication jako takové, zatímco Ian Griffin mohl navázat konkrétním případovou studií popularizace vědy na základě Hubbleova teleskopu. Podrobný záznam všech přednášek Vám nabízíme v příloze, zde jen shrňme hlavní myšlenky. Karen Bultitude, původně vystudovaná fyzička a nyní přední britská odbornice na science communication,se ve své přednášce zaobírala tím, proč a jak vědu komunikovat. Upozornila na to, že odborníci napříč různými vědními obory musí být nejen ochotni, ale také schopni spolu vzájemně komunikovat, aby vědecké poznatky – jakkoliv důležité a poučné – veřejnost spíše neodrazovaly. Pomocí srovnávacích statistik se pokusila ukázat některé odlišnosti ve vnímání konkrétních vědeckých či technických aspektů mezi Brity a Čechy: zatímco ve Spojeném království přijímají lidé kontrolu biometrických dat (jako jsou třeba otisky prstů) jako relativně bezproblémový postup, Češi jsou k této problematice spíše skeptičtí. Proč? „Je to vše o důvěře“, shrnuje Karen Bultitude, „o schopnosti vzájemně komunikovat a vysvětlit občanům podstatu této problematiky tak, aby si uvědomili její přínosy a zbavili se často neodůvodněných obav z nových technologických postupů. ![]() Pokud ovšem vyřešíme otázku „proč“ vědu komunikovat, zbývá nám ještě říci, „jak“: Karen Bultitude ukázala na konferenci mnoho podnětných způsobů, jimiž ke komunikaci vědy můžeme přistupovat: zmiňme například tzv. science shops, science are či tzv. „science busking“, tedy vědu v ulicích. Pro podrobnější informace opět viz příloha.
Ian Griffin, bývalý spolupracovník NASA a současný výkonný ředitel neziskové organizace podporující rozvoj a vzdělávání, ve své přednášce představil atraktivní případovou studii Hubblova teleskopu, respektive fenomén tzv. „hubble science“. Když americká vláda v roce 1991 vyslala Hubblův teleskop do vesmíru, kritici se o něm neuctivě vyjadřovali jako o „odpadu na pět miliard dolarů vystřeleném do vesmíru.“ Dnes navštěvuje webové stránky www.hubble.org více než 1 200 000 uživatelů měsíčně a Hubblův teleskop je jedním z předních nástrojů pro popularizaci vědeckých objevů ve vesmíru - jak je to možné? ![]() „Vše spočívá ve správně zvolené komunikaci“, shrnuje Ian Griffin. „Hubblův teleskop není v podstatě ničím zvláštní, kromě toho, že je extrémně velký a umístěný ve vesmíru. NASA si ovšem uvědomila nejen vědecký význam obrázků, které teleskop již téměř dvě dekády posílá na Zem, ale i jejich atraktivitu pro veřejnost.“ A protože vědci z NASA cítí povinnost nejen morální povinnost, ale i ekonomické výhody z toho, že budou o svých objevech mluvit (mohou si tak pomoci vychovat celou novou generaci vědců), začali komunikovat se spisovateli, novináři a učiteli. „Osobně věřím, že ve vědě je krása. A rozhodně věřím, že science communication hraje podstatnou roli ve snaze vědců přiblížit tuto krásu veřejnosti”, shrnuje Ian Griffin.
Odpolední blok – zkušenosti z ČROdpolední blok přednášek představil tři skupiny řečníků, kteří se obecně věnovali zkušenostem se science communication v České Republice. Jako první zde vystopili zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Jitka Svatošová a Daniel Sobotka. Ti účastníkům konference představili širokospektrální popularizační projekt k propagaci zájmu o technické a přírodovědné obory. Ing. Svatošová poukázala na fakt, že tento zájem u studentů klesá, a že, jak pravila: „se s vývojem v demokratické společnosti ještě prohloubí.“ Oba přednášející se ve svém příspěvku věnovali nejen důvodům tohoto nezájmu z řad potencionálních studentů, ale především výstupům projektu, jímž by měla být metodika, ověřené postupy pro motivaci mladých lidí, vlastní know how. Projekt je v běhu již od ledna 2009 a zpracováním tří podrobných zpráv, zveřejněných na http://ipn.msmt.cz skončila jeho analytická část. Základním stavebním kamenem projektu jsou však regionální koordinátoři a vytvoření celostátní sítě, která chce oslovit potencionální studenty, rodiče, média atd. Tato síť = informační systém založený na webových prezentacích doplněných aktivitami na Facebooku, Twitteru apod. ![]() Do debaty se živě zapojila i přítomná náměstkyně ministryně MŠMT Jana Matesová, jež upozornila, že: „s poklesem zájmu o technické obory bojuje Evropa, ale ne Asie: musíme držet krok, aby bylo možné zachovat si životní úroveň. V české ekonomice, která z 80 procent sestává z exportu, si nesmíme hrát na uzavřený český dvorek. České školství musí vychovávat takové odborníky, kteří budou schopní obstát i v zahraničí.“
Navazující příspěvek nazvaný „Zaostřeno na vědu“ přednesli sociologové Alice Červinková a Karel Čada z FSV UK. Ti si položili otázku, zda je česká společnost a věda opravdu odtržená od sebe, zad se skutečně jedná o dvě nesouvisející entity. A jejich odpověď? „Ne, věda je přece úzce spjatá s politikou a ekonomií. Ekonomická vykazatelnost je pro vědecký výzkum prokazatelná.“ ![]() Sociologové Čada a Červinková účastníkům konference mj. představili závěry ze své obsahové analýzy vědeckých rubrik v denících. Publikují se dva druhy textů: buď takové, které se našich životů netýkají vůbec (texty z vesmíru, „výlety jinam“), nebo takové, které se nás sice týkají, ale tak, že to nemůžeme ovlivnit (biomedicína, genetika). Oba mluvčí také zdůraznili, že to jsou právě novináři, kdo určuje, zda je vědcovo bádání zajímavé. Novináři často vnímají vědce jako homogenní skupinu lidí produkující objektivní data: z toho vyplývá, že vědci jsou zaměnitelní a kdokoliv z nich může zastupovat vědu (vědecké odvětví) navenek.
Odpolední přednáškový blok svým vystoupením uzavřel František Ježek ze Západočeské univerzity v Plzni, jeden z otců projektu SCICOM. Jak jsme se již zmínili, projekt SCICOM se zabývá otázkami komunikace vědy v prostředí vysoké školy, mezi žáky a učiteli středních škol a i v nejširší veřejnosti. Jedním z hlavních cílů projektu je vytvoření modulárního systému vzdělávání v oblasti „science communication“, dále pak ověření tohoto systému zejména mezi akademickými pracovníky a studenty doktorských studijních programů. ![]() František Ježek ve své přednášce upozornil především na to, že projekt vznikl v podstatě z regionální potřeby. Plzeňský kraj je druhý nejbohatší v ČR, ale zároveň nejméně investuje do své budoucnosti. „Ostatně“, shrnuje Ježek, „zájem roste tam, kde je vysoká míra nezaměstnanosti absolventů.“
Po skončení přednáškového bloku se účastníci rozdělili do dvou pracovních skupin: Věda a média, vedená Františkem Ježkem, a Zahraniční zkušenosti, moderované Alešem Vlkem. Zahraniční zkušenosti - shrnutí diskuse Naše skupina byla one women show – všechny dotazy pro Karen. Dotkli jsme se třeba vzdělávání SC – existuje jak Bc, tak Mgr. – Bc. se moc neosvědčilo, navrhuje spíše Mgr. Stupeň, na začátek však nejraději kratší intenzivní kurz. Účastníky kurzů jsou různé osobnosti lidí: vědci, městští politici apod. Učitelé v ČR by měli mít nějaké základy SC, aby uměli prezentovat vědu správným způsobem. Je také důležité získávat peníze z grantů a od sponzorů. Nejde to celé dělit odspoda pyramidy, je za potřebí mít podporu vlády. Od roku 2010 tak např. britská vláda přiměla BBC mít tzv. Rok vědy a věnovat ve vysílání velký prostor vědecké problematice. Více zde: Zahraniční zkušenosti_reportVěda a média- shrnutí diskuse Otevřel se ohromný prostor diskuze: pojmenovali jsme si formy komunikace, mluvili jsme o otázce odpovědnosti za pravdivost informace. Dále jsme se ptali, kdo jsou komunikátoři vědy: Vědci, komunikátoři (média a učitelé) a široká veřejnost, kterou není vhodné nazývat termínem „příjemci“ neboť jde o obousměrnou komunikaci. Bavili jsme se i o příkladech dobré praxe: např. tiskové zprávy o diplomových pracích, science shopech, na něž je možné se obracet s otázkami. Je také důležité orientovat se na začínající vědce a pro ně vytvořit systém přípravy, aby uspěli na poli vědy. Více zde: Věda a média_reportNa konci konference Techmania science center připravila pro účastníky speciální program. Edutaineři Jiří Káža a David Lobotka předvedli show - Pokusy s nejistým koncem. Při těchto pokusech je konec vždy nejistý. Přesto s jistotou a díky Bernoulliho jevu naučil Jindřich Káža vznášet se balóne, pak míč a nakonec obrovský balón. Stejný jev mu pomohl za malou chvilku vymotat celou roli toaletního papíru aniž by se jí dotkl. Poté se oba nadechli podivných plynu z balónku a jejich hlasy změnily. Jindřich se stal mutantem z bažin mluvící hlubokým hlase a z Davida se stal šmoula mluvící vysokým hláskem. Společně upálili želatinového medvídka, který hořel velmi jasným růžovým plamenem a pískal. Vyzkoušeli karbidový kanón. Dále nechali například vybouchnout sopku a vytvořili zubní pastu pro slony. Všichni účastníci konference obdrželi sborník, který je ke stažení zde: 1_úvodní stránka 2_program konference 3_profily_abstrakty 4_Karen Bultitude 6_Sobotka_Svatošová 5_Ian Griffin 7_Čada_Červinková 8_Tomek 9_Ježek 10_info SCICOM 11_info ZČU 12_info_Techmania 13_info_ČMSvideo z přednášek je k dipozici zde: úvodní slovo.wmv přednáška K aren Bultitude.wmv Přednáška Ian Griffin.wmv vzhledem ke kvalitě videa je načítání delší Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. více fotogalerií naleznete ve fotogralerii ![]() ![]() Další informace o projektu naleznete zde: www.scicom.zcu.cz 10.12.2009
|







Karen Baltitude_Science Communication proč a jak






